Historie obcí na fotografiích

Rodák z Černotína

Rodák z Černotína - obrázek

Rodák z Černotína - obrázek

 

Jan Prokeš – nejlepší ostravský starosta

S odstupem času můžeme dnes jednoznačně prohlásit, že Jan Prokeš byl historicky nejlepším ostravským starostou. Byl pracovitý, houževnatý, důsledně sociálně zaměřený. Byl nekompromisním ateistou a víru v Boha považoval za protiklad uvědomělosti a moderního světonázoru. Nikdy se nezapletl do žádného komunálního skandálu, korupce ani uplácení.

Jan Prokeš se narodil roku 1873 v Černotíně u Hranic na Moravě v rodině venkovského ševce. Tomuto řemeslu se také vyučil. Chybějící vzdělání si doplňoval z vlastní iniciativy, a nepochybně úspěšně. Skromné podmínky, v kterých vyrůstal, ho poznamenaly na celý život, byl sociálně přecitlivělý, což dalo směr jeho politickému směřování.

Do dělnického spolkového života se zapojil už v roce 1892 v Hranicích, po příchodu do Ostravy v roce 1894 se sblížil se sociálním demokratem Petrem Cingrem. Pomáhal založit dělnickou tělovýchovnou jednotu, přispíval články do dělnického Duchu času, v němž se pak stal řádným redaktorem. V roce 1911 byl zvolen za sociální demokraty do říšské rady a od roku 1917 patřil k takzvaným autonomistům, kteří prosazovali samostatný český stát. Od samého počátku vzniku Československa v roce 1918 stál v čele moravskoostravské radnice, nejprve jako vládní komisař, od roku 1925 jako starosta.

Jan Prokeš udělal z Ostravy moderní velkoměsto. V poválečné chudobě se nejprve snažil pomoci nejpotřebnějším, organizoval ošacovací a vyživovací akce, nechal rozšířit chudinskou péči, nabádal ke sbírkám pro nezaměstnané. Dosáhl toho, že téměř celé město bylo napojeno na vodovodní a kanalizační síť, z jeho popudu byly rozšířeny vodárny a nalezeny nové zdroje pitné vody. Velké investice byly vloženy do komunikací, oprav chodníků apod., byl iniciátorem velkorysé bytové výstavby. Velmi usiloval o připojení okolních obcí k Moravské Ostravě, především pak Vítkovic, Slezské Ostravy, Přívozu a Mariánských Hor. Nakonec se v meziválečném období připojily i Hrabůvka, Zábřeh a Nová Ves.

Jan Prokeš prosadil získání budovy pro Moravskoslezské národní divadlo, právě on byl největším zastáncem výstavby Domu umění. Za jeho působení získala městská knihovna své sídlo v křídle paláce nové městské spořitelny. Přičinil se o sepsání historie Moravské Ostravy. Za jeho starostování se začala stavět Nová radnice. Projekt byl ovšem kritizován jako megalomanský, svou velikostí by prý stačil pro národní shromáždění i senát dohromady. Pravda je, že Nová radnice je dodnes největší radniční budovou v České republice. Kvůli její rozsáhlé výstavbě se město silně zadlužilo. Přesto se našly peníze i na rozšíření městské nemocnice a na výstavbu mnoha škol.

Jan Prokeš byl obratným politikem, dokázal prosazovat také zájmy německé, židovské a polské menšiny. Komunisté mu vyčítali malou revolučnost. Aktivní práce pro město se vzdal teprve krátce před svou smrtí, která ho dostihla začátkem prosince roku 1935. V roce 2008 mu byla ve foyer budovy Nové radnice odhalena pamětní deska.

 

28.08.2009 18:49:36
jtomecka
TOPlist TOPlist
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one